|
|
Fosfátová pojiva
Kalina, Lukáš ; Ptáček, Petr (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá přípravou a studiem kompozitů na bázi polyfosfátů. Hlinito-fosfátová pojiva poskytují v rámci anorganických pojiv některé neobvyklé vlastnosti jako je například vysoká žárovzdornost. Přídavkem chromu v podobě Cr2O3 nebo přímo vazbou fosforečnanu hlinitochromitého lze dále modifikovat vlastnosti tohoto pojiva. Velmi viskózní pojiva Al2Cr(H2PO4)9 a Al3Cr(H2PO4)12 byla připravena rozpuštěním Al(OH)3 a CrO3 v 85% kyselině fosforečné a promíchána s plnivem Al2O3 a Cr2O3. Kompozity byly vytvrzeny v sušárně při 150 °C po dobu 24 h, při tlaku 10 MPa. Při žíhání až do teploty 1 500 °C byla pozorována změna struktury vytvrzených pojiv, což vedlo k pochopení tvorby krystalických fází s jejich případnými změnami. Charakterizace pojiv byla především založena na metodách FT-IR, EDAX, TG-DTA a na optické mikroskopii.
|
|
|
Elektrodové materiály pro lithno-iontové akumulátory
Čech, Ondřej ; Oriňáková, Renáta (oponent) ; Paidar,, Martin (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Obsahem této dizertační práce je příprava a studium vlastností elektroaktivních elektrodových materiálů pro lithno-iontové akumulátory. Práce je rozdělena na dvě části: první z nich se zabývá výzkumem v oblasti syntézy kompozitního materiálu pro kladnou elektrodou založeném na LiFePO4. V druhé části je publikován výsledek výzkumu použití monoklinického TiO2(B) pro elektrodu zápornou. Cílem této práce je v obou nalézt takový postup přípravy, který umožní vyrobit tyto materiály v co nejvyšší fázové čistotě. Materiál LiFePO4 je dále modifikován pomocí uhlíkatých vodivostních příměsí různého typu a jsou zkoumány strukturní a elektrochemické vlastnosti ve vztahu k těmto modifikacím. V případě monoklinického TiO2(B) bude zkoumán vztah procesních parametrů přípravy a elektrochemických vlastností tohoto materiálu a dále pak vliv zbytkových alkalických iontů na stabilitu, kapacitu a zatěžovací charakteristiky.
|
|
|
Vliv diferenciace exodermis na lokalizaci příjmu živin v kořeni
Janoušková, Jana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Díky svému plastickému vývoji jsou rostliny schopné čelit měnícím se podmínkám prostředí či odolávat jeho nepříznivým vlivům. Jednou z možností, jak se přizpůsobit kolísavému množství živin a vody v prostředí či přítomnosti toxických látek, je regulace pohybu látek mezi rostlinou a okolím. Tato regulace je umožněna také na úrovni kořenového systému, a to mimo jiné tvorbou apoplastických bariér endodermis a exodermis. Některé druhy tvoří pouze endodermis, u jiných lze nalézt i exodermis v podpokožkových vrstvách kořene. Tyto bariéry procházejí diferenciací v několika stupních a brání volnému pohybu látek apoplastem. Přechod do symplastu je klíčovým místem regulace příjmu látek do rostliny a endodermis v tomto směru představuje zásadní strukturu. Přítomnost exodermis však ovlivňuje propustnost apoplastu povrchových vrstev kořene a může proto ovlivnit zapojení buněk primární kůry v příjmu látek z prostředí. V této práci byl zkoumán vliv deficience fosfátu na tvorbu apoplastických bariér, se zaměřením na exodermis a vliv její diferenciace na výskyt membránových transportérů a zapojení buněk primární kůry v příjmu živin. Hydroponicky pěstované rostliny ječmene (Hordeum vulgare) v kultivačním roztoku bez fosfátu vykazovaly přítomnost exodermis, zatímco u kontrolní rostliny deficience exodermis...
|
|
|
Regulace tvorby laterálních kořenů v závislosti na dostupnosti klíčových minerálních živin v prostředí.
Halamková, Daniela ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Smetana, Ondřej (oponent)
Postranní kořeny jsou složkou kořenového systému, která má díky velikosti svého absorpčního povrchu zásadní význam v příjmu živin a vody rostlinou. Jejich vývoj plasticky reaguje na heterogenitu půdního prostředí, což rostlině umožňuje optimalizovat příjem v závislosti na aktuálních podmínkách. Jedním z klíčových faktorů determinujících morfogenezi kořenového systému je dostupnost klíčových minerálních živin (typ živiny, forma, rozmístění v půdě, pohyblivost). Roli hraje také množství dané živiny v rostlině, respektive aktuální poptávka rostliny po daném prvku. Mezi nejdůležitější minerální živiny ovlivňující architekturu kořenového systému patří dva makroprvky - dusík a fosfor. U obou těchto prvků byl pozorován jak negativní, tak i pozitivní vliv na vývoj a růst postranních kořenů. Významný zdroj dusíku představuje nitrát, který může vyvolat v rostlině dva zcela odlišné regulační mechanismy vývoje postranních kořenů. Při limitujícím množství nitrátu v půdě navodí lokálně zvýšené množství nitrátu lokální stimulační efekt, při němž dochází k prodlužování postranních kořenů v oblasti výskytu uvedené formy dusíku. Při tomto efektu bylo pozorováno propojení signálních drah auxinu a nitrátu. Vysoký obsah nitrátu v půdě (≥ 10 mM), který je navíc rovnoměrně rozmístěný, vede k inhibici tvorby postranních...
|
|
|
Studium kyselé fosfatasy hrachu setého a tabáku
Šandová, Sandra ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Tichá, Marie (oponent)
Fosfatasy katalyzují hydrolytické štěpení esteru kyseliny orthofosforečné. Obecně jsou rozděleny na kyselé a alkalické fosfatasy dle jejich pH optima. Byl připraven extrakt z listů Nicotiana tabacum L. a Pissum sativum. Dále se zjistlily rychlostní konstanty fosfatas hrachu a tabáku. Rychlost reakce katalyzované fosfatasou tabáku je 10,0 mol/min.ml a hrachu 38,0 mol/min.ml s použitím substrátu pNP - fosfátu. Se substrátem fosfo - L serinem je rychlost reakce katalyzovaná fosfatasou tabáku 1,8 mol/min.ml a hrachu 0,4 mol/min.ml. Michaelisova konstanta Km je pro fosfatasu tabáku 1,8 mM a pro fosfatasu hrachu 8,5 mM s použitím pNP - fosfátu jako substrát. Se substrátem fosfo - L serinem je Km fosfatasy tabáku a hrachu stejná - 4,0 mM. pH optimum fosfatasy hrachu je 5,0 při použítí pNP - fosfátu jako substrát a pH 6,0 se substrátem fosfo - L serinem. Hodnota pH optima fosfatasy tabáku je 5,4 s použitím pNP - fosfátu a pH 7,0 s fosfo - L serinem. Teplotní optimum fosfatasy hrachu je 60 C a fosfatasy tabáku 55 C.
|
|
|
Vliv diferenciace exodermis na lokalizaci příjmu živin v kořeni
Janoušková, Jana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Díky svému plastickému vývoji jsou rostliny schopné čelit měnícím se podmínkám prostředí či odolávat jeho nepříznivým vlivům. Jednou z možností, jak se přizpůsobit kolísavému množství živin a vody v prostředí či přítomnosti toxických látek, je regulace pohybu látek mezi rostlinou a okolím. Tato regulace je umožněna také na úrovni kořenového systému, a to mimo jiné tvorbou apoplastických bariér endodermis a exodermis. Některé druhy tvoří pouze endodermis, u jiných lze nalézt i exodermis v podpokožkových vrstvách kořene. Tyto bariéry procházejí diferenciací v několika stupních a brání volnému pohybu látek apoplastem. Přechod do symplastu je klíčovým místem regulace příjmu látek do rostliny a endodermis v tomto směru představuje zásadní strukturu. Přítomnost exodermis však ovlivňuje propustnost apoplastu povrchových vrstev kořene a může proto ovlivnit zapojení buněk primární kůry v příjmu látek z prostředí. V této práci byl zkoumán vliv deficience fosfátu na tvorbu apoplastických bariér, se zaměřením na exodermis a vliv její diferenciace na výskyt membránových transportérů a zapojení buněk primární kůry v příjmu živin. Hydroponicky pěstované rostliny ječmene (Hordeum vulgare) v kultivačním roztoku bez fosfátu vykazovaly přítomnost exodermis, zatímco u kontrolní rostliny deficience exodermis...
|
|
|
Jak funguje mykorhizní cesta příjmu fosforu?
Konečný, Jan ; Jansa, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Rostlina přijímá minerální živiny svými kořeny z půdy. Minerály jsou dostupné v půdním roztoku ve formě iontů a ty může rostlina přenášet přes cytoplazmatickou membránu do buňky. Pokud se příjmu účastní sama, hovoříme o tzv. přímé cestě. U některých minerálů, které nejsou tak snadno dostupné, si rostlina vypomohla oboustranně prospěšným vztahem - mykorhizní symbiózou. Tzv. mykorhizní cestou putují minerály z většího půdního objemu, než který by propátrala sama rostlina, a málo pohyblivé minerály, jako fosfor, jsou snadněji přijímané rostlinou. Jak rostlina přijímá fosfor touto mykorhizní cestou, jak je regulována a další poznatky jsou tématem této bakalářské práce.
|
|
|
Regulace příjmu fosfátu strigolaktony
Balín, Michal ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reakcemi rostlin na nízké množství dostupného fosfátu, který je pro rostlinu esenciální živinou. V regulaci odezvy hrají důležitou roli rostlinné hormony strigolaktony, které ovlivňují vývoj celé rostliny. Jejich biosyntéza při působení fosfátového stresu vzrůstá. Tato práce se skládá ze tří základních částí. První část je zaměřená na fosfor, jeho sloučeniny a dostupnost v prostředí. Druhá se věnuje především stresu způsobenému nedostatkem dostupného fosfátu - jeho vnímání rostlinami, adaptacím na stres a signalizaci jak lokální, tak na dlouhé vzdálenosti. Pozornost je zde věnována i dalším fytohormonům, zejména auxinům, cytokininům, giberelinům, etylénu, kyselině abscisové a dalším signálním molekulám jako je sacharóza, samotná molekula fosfátu nebo mikroRNA. Třetí část se zabývá výhradně strigolaktony, jejich strukturou, biosyntézou, signalizací a mechanismem účinku v průběhu stresu. Klíčová slova: fosfát, nedostatek, strigolakton, fytohormony, stres
|
|
|
Studium kyselé fosfatasy hrachu setého a tabáku
Šandová, Sandra ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Tichá, Marie (oponent)
Fosfatasy katalyzují hydrolytické štěpení esteru kyseliny orthofosforečné. Obecně jsou rozděleny na kyselé a alkalické fosfatasy dle jejich pH optima. Byl připraven extrakt z listů Nicotiana tabacum L. a Pissum sativum. Dále se zjistlily rychlostní konstanty fosfatas hrachu a tabáku. Rychlost reakce katalyzované fosfatasou tabáku je 10,0 mol/min.ml a hrachu 38,0 mol/min.ml s použitím substrátu pNP - fosfátu. Se substrátem fosfo - L serinem je rychlost reakce katalyzovaná fosfatasou tabáku 1,8 mol/min.ml a hrachu 0,4 mol/min.ml. Michaelisova konstanta Km je pro fosfatasu tabáku 1,8 mM a pro fosfatasu hrachu 8,5 mM s použitím pNP - fosfátu jako substrát. Se substrátem fosfo - L serinem je Km fosfatasy tabáku a hrachu stejná - 4,0 mM. pH optimum fosfatasy hrachu je 5,0 při použítí pNP - fosfátu jako substrát a pH 6,0 se substrátem fosfo - L serinem. Hodnota pH optima fosfatasy tabáku je 5,4 s použitím pNP - fosfátu a pH 7,0 s fosfo - L serinem. Teplotní optimum fosfatasy hrachu je 60 C a fosfatasy tabáku 55 C.
|
|
|
Regulace tvorby laterálních kořenů v závislosti na dostupnosti klíčových minerálních živin v prostředí.
Halamková, Daniela ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Smetana, Ondřej (oponent)
Postranní kořeny jsou složkou kořenového systému, která má díky velikosti svého absorpčního povrchu zásadní význam v příjmu živin a vody rostlinou. Jejich vývoj plasticky reaguje na heterogenitu půdního prostředí, což rostlině umožňuje optimalizovat příjem v závislosti na aktuálních podmínkách. Jedním z klíčových faktorů determinujících morfogenezi kořenového systému je dostupnost klíčových minerálních živin (typ živiny, forma, rozmístění v půdě, pohyblivost). Roli hraje také množství dané živiny v rostlině, respektive aktuální poptávka rostliny po daném prvku. Mezi nejdůležitější minerální živiny ovlivňující architekturu kořenového systému patří dva makroprvky - dusík a fosfor. U obou těchto prvků byl pozorován jak negativní, tak i pozitivní vliv na vývoj a růst postranních kořenů. Významný zdroj dusíku představuje nitrát, který může vyvolat v rostlině dva zcela odlišné regulační mechanismy vývoje postranních kořenů. Při limitujícím množství nitrátu v půdě navodí lokálně zvýšené množství nitrátu lokální stimulační efekt, při němž dochází k prodlužování postranních kořenů v oblasti výskytu uvedené formy dusíku. Při tomto efektu bylo pozorováno propojení signálních drah auxinu a nitrátu. Vysoký obsah nitrátu v půdě (≥ 10 mM), který je navíc rovnoměrně rozmístěný, vede k inhibici tvorby postranních...
|
host ::
RSS.